Proč omega-3 při hubnutí?

18. července 2011 v 14:30 | Dieta |  Zdraví
Omega-3 mastné kyseliny jsou v poslední době hojně diskutovány v souvislosti se snížením cholesterolu v krvi, redukcí vysokého krevního tlaku nebo potlačením tvorby zánětlivých látek v těle.

PhDr. Miroslav Petr Ph.D

Omega-3 mastné kyseliny jsou v poslední době hojně diskutovány v souvislosti se snížením cholesterolu v krvi, redukcí vysokého krevního tlaku nebo potlačením tvorby zánětlivých látek v těle. Bez nadsázky je lze považovat za jeden s nejčastěji používaných potravních doplňků při těchto komplikacích. Slyšeli jste však o tom, že omega-3 mastné kyseliny mohou významnou měrou přispět k redukci tělesného tuku?
Kdo chce hubnout, neměl by zapomínat na pravidelné užívání omega-3 mastných kyselin.
Základní mechanismus tohoto účinku spočívá v jejich zázračném působení na buněčné membrány, které jsou součástí každé buňky. Právě membrány buněk jsou zodpovědné za to, jaké informace a látky se dostanou dovnitř do buňky a z buňky ven. V určitém ohledu fungují jako vodovodní filtr, který zachytává nežádoucí látky a propouští jen čistou vodu.
Když se však filtr zanese usazeninami z rezavých trubek, voda přestává téct. I buněčné membrány se svým způsobem mohu zanášet - jejich aktivita a funkčnost je odrazem toho, jaké konkrétní mastné kyseliny obsahují. Čím více omega-3 mastných kyselin je v membráně buněk v neprospěch trans-izomerů, nasycených nebo omega-6 mastných kyselin obsaženo, tím lepší je i jejich funkčnost.
Není žádnou novinkou, že kontrola hladin inzulínu sehrává v redukci hmotnosti významnou roli. Často slýcháme o pomalých sacharidech neboli sacharidech s nízkým glykemickým indexem, které jsou v této souvislosti doporučovány. Inzulín je hormon, který v těle plní celou řadu nezbytných úkolů, k nejdůležitější patří "otevírání" buněk pro vstup glukózy.
Tento mechanismus je zprostředkován specifickými receptory na membránách buněk. Pokud nefungují správně, stav se označuje jako inzulinová rezistence, která je přímým předstupněm cukrovky 2. typu. Důležité je však vědět, že receptorová aktivita buněčných membrán, tedy i pro hormon inzulín, opět souvisí s poměrem obsažených mastných kyselin v membránách.
Jste štíhlí jen do té míry, jaká je vaše senzitivita pro inzulín.
Snížená senzitivita pro inzulín je v současné populaci nesmírně rozšířena, některé studie hovoří i o 70% celé české populace! Nepříznivý stav odráží i enormního vzestup výskytu cukrovky 2. typu, kde dle vyjádření České diabetologické společnosti nyní máme v ČR téměř milión diabetiků.
Na tomto místě si jen řekněme, že člověk senzitivní na inzulín se dokáže velmi efektivně vypořádat se zvýšenou glukózou v krvi. Naopak člověk nesenzitivní potřebuje vyloučit vyšší hladiny inzulínu, aby glukózu přemístil do buněk a celý proces navíc trvá déle. Konstantně vyšší hladiny inzulínu dále prohlubují sníženou senzitivitu, stimulují tvorbu a ukládání tuku, zvyšují oxidační stres a krevní tlak a způsobují mnoho dalších závažných komplikací.
Jak z toho ven? Na senzitivitě je nutné pracovat všemi směry - pomocí nízkoglykemické stravy, pohybové aktivity především silového charakteru, eliminací stresových podnětů či příjmem funkčních potravních doplňků.
Není mnoho těch, které by dokázaly zlepšovat senzitivitu pro inzulín, v čele však jednoznačně stojí omega-3 mastné kyseliny. S postupným zanášením omega-3 mastných kyselin (především kyseliny EPA) do membrán dochází i ke zlepšování senzitivity a efektivnějšímu působení inzulínu. Jedná se o dlouhodobější proces, ale trpělivost se rozhodně vyplatí.
Omega-3 mastné kyseliny jsou silně nedostatkovou komponentou stravy. Mnozí kritici poukazují, že navyšovat příjem těchto olejů z mořských ryb nebo doplňků stravy je nepřirozené, neboť jako vnitrozemci jsme nikdy neměli k podobným potravním zdrojům přístup a neexistuje tedy jediný důvod, proč tak činit nyní.
Zní to sice logicky, proti však stojí argument, že maso divoké zvěře, nedomestifikovaných forem dobytka či domestifikovaných forem dobytka avšak krmených přirozenou stravou, má zcela odlišné složení mastných kyselin. K základním rozdílům patří i mj. vyšší obsah omega-3 mastných kyselin. Za zmínku stojí i rozsáhlá studie provedená Harvardskou univerzitou v roce 2009, která staví nedostatek omega-3 spolu s vysokým příjmem soli za nejrizikovější dietetické faktory pro vznik typických civilizačních onemocnění.
Nejkomplexnější informace o omega-3 mastných kyselinách (http://www.omega3mk.cz/)
Základem je samo sebou navýšení příjmu rybího masa, organických vajec, zařazení masa z biofarem či zvěřiny, dále potom pravidelné podávání rybího oleje. Důležitou roli sehrává otázka dávek, kolik je tedy dost? Nejpozitivnějších výsledků je dle studií dosahováno při příjmu cca 1500 - 5000 mg čistých omega-3 mastných kyselin (součet kyselin EPA a DHA).
Obecně platí, že lepší je málo než nic, avšak jedna nebo dvě želatinové tobolky s obsahem EPA + DHA 300 mg účinnou dávku rozhodně nepředstavují. V Balkánských zemích, ve Skandinávii či na Britských ostrovech lidé běžně polykají 1 polévkovou lžíci rybího oleje jako součást stravy.
U kvalitního oleje to představuje minimálně 2500 mg EPA + DHA. S podobnými dávkami okolo 3000 mg je dosahováno i nejlepšího efektu hubnutí. Výběr doplňku stravy vždy podřiďte důsledné kontrole, kolik čistých EPA + DHA je v balení obsaženo a jakou cenu za produkt platíte. Věřte, že po přepočítání jsou někdy rozdíly až 500%.
Autor článku: PhDr. Miroslav Petr Ph.D
Filtrovaný přírobní rybí olej je základem přirozeného doplnění omega 3 mastných kyselin. U výběru doplňku stravy je třeba dbát na co nejvyšší obsah omega-3 mastných kyselin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se ti líbí moje stránky?

Super:-)
Dobrý...
Nic extra...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama